LÁSKA BEZ PODMÍNEK

1. únor 2009 | 07.42 |

LÁSKA BEZ PODMÍNEK - John Powell

Věřící profesor na Loyola University v Chicagu se rozhodl zamyslet se nad často užívaným slovním spojením "bezdpodmínečná láska." Odpovídá na otázky: Jak bychom  mohli bezdpomínečnou lásku  definovat? Kdo nás právě teď bezpodmínečně miluje a touží po nás?Je člověk schopen takto milovat? John Powell v knize cituje mnohé filozofy, myslitelé, autory jiných knih a také biblické verše. Je to právě Bible, která nám ukazuje na lásku bez podmínek a jak je v životě každého jedince důležitá.

citáty z knihy:


Být je více nežli mít


Jediná pravá láska hodná toho jména je láska bezpodmínečná.


Bezpodmínečná láska má v sobě jiskru nekonečna a proměňující sílu.


Život, který si neklade otázky, nemá valnou cenu (Sokrates)


Nejvyšší lidská aspirace: touha být nezávislý a dokonalý


Jsme tvorové návykoví. Kdykoli přemýšlíme určitým způsobem, hledáme nějaké dobro nebo uplatňujeme nějaký záměr, vytváří a prohlubuje se v nás návyk. Každé opakování návyk prohlubuje, jako když se znovu vyrývá rýha nebo vyjíždí kolej.


Zemřeme tak, jak jsme žili.


To co z nás na konci života  bude, je stále víc a víc určováno tím, jak se dnes rozhodujeme a o co dnes usilujeme.


Ježíš byl nejprve pokoušen, aby za svůj životní princip přijal princip tělesného uspokojení.


Nechce dát své srdce ani honbě za rozkoší, ani lichotivým nabídkám moci.


Ježíš se nezřekl osobní zodpovědnosti za svůj život.
Nebudu žít pro rozkoš! Nebudu žít pro moc! Nevzdám se odpovědnosti za svůj život a své skutky.
Nepokoušejte se jít k Bohu sami. Půjdete-li, určitě vám položí zdrcující otázku: Kde jsou tvoji bratři a sestry?
Boží království je královstvím lásky.


Pokud nedáte někomu své slovo a neslíbíte mu věrnost, nevznikne skutečná důvěra, a tedy ani autentický vztah či bezpečný rámec, v němž by dva lidé mohli růst.


Každý z nás by si čas od času měl udělat "inventuru" svého osobního růstu a plnění svých předsevzetí.
Najdeme-li někde ve svém nitru bolestnou prázdnotu či mezeru, měli bychom se pokusit své postoje přehodnotit a své úsilí zaměřit jinam.


Má-li člověk žít naplno, musí realitu vnímat jako něco uspořádaného a smysluplného.


Stávat se osobností znamená umět si odřeknout některé zkušenosti, a tak hlouběji prožívat hodnoty spojené s naplňováním vlastního poslání.


Milovat – to opravdu něco stojí.


V lásce se stavíme do přední linie a ústup nepřichází v úvahu.


Základní omyl a krutost kultu zážitků je v tom, že nakonec nám vždycky zůstane stejná bolestná prázdnota, kterou jsme chtěli svým zážitkem vyplnit. Lidská přirozenost se prázdnoty děsí.


Smysluplný život může vyrůst jedině z prožitku lásky.


Láska nezná otázku:  "Co já z toho budu mít?"a nepovažuje ji za jediné hledisko uspokojení.
Přijímáme tím, že dáváme.


Pokud nikdy nezjistím, jakou cenu mám pro druhé, nikdy nebudu schopen uvědomit si svou pravou hodnotu.
Pravou sebeúctu a pravé uvědomění si svého já můžeme najít jedině v reflektovaném ocenění od těch, které milujeme.


Dávám-li sám sebe, jako dar lásky, získávám hluboký a trvalý uspokojivý pocit, že jsem dobře naložil se svým životem, že jsem životy ostatních obohatil.


Žiji s vědomím, že jsem dobře využil darů, které do mne Bůh vložil.


Láska chce čas; staví na dějinách dávání a přijímání, radosti a smutku, žití a umírání.


Láska znamená věřit v někoho i v něco.


Uspokojení a naplnění jsou vedlejší produkty oddané lásky. Dosáhnou jich jenom ti, kdo dokážou vyjít sami ze sebe, ti, pro něž dávání je důležitější než braní.


Pro člověka existovat znamená být s ostatními.


Musím začít u sebe, to ano, ale ne u sebe skončit: Pravda začíná ve dvou.

Mé křesanské poslání je milovat všechny lidi. To znamená, že pro každého člověka, s nímž přicházím do styku, se musím snažit udělat vše, co mohu, abych podporoval jeho zdravý růst a štěstí.


Chci dělat všechno, co je v mých silách, abych mu napomáhal v uskutečňování jeho snů, a jsou jakékoli.
Ptám-li se tedy sám sebe, jaké má láska v mém životě místo, musím se i ptát, je-li v mém životě nějaký člověk, jehož růst a štěstí jsou pro mne stejně nebo více důležité než moje vlastní.


A je-li tomu tak, pak láska doopravdy vstoupila do mého života.


Závazek lásky předpokládá, že budu druhému pozorně a aktivně naslouchat.


Upřímně chci být tím, čím mě potřebuješ mít, dělat to, co ode mne potřebuješ, a říkat to, co bude napomáhat tvému štěstí , bezpečí a blahu. Abych však objevil, co potřebuješ musím být pozorný, plný zájmu a otevřený i tomu, co říci nedokážeš.


Není třetí možnost: Láska je buď podmínečná, nebo nepodmínečná. Buď si člověk bude klást podmínky, nebo ne. A v Jaké míře je klade ,v takové míře toho druhého ve skutečnosti nemiluje.


Nabízí mu pouze výměnu, ne dar. A pravá láska je a vždy musí být darem ve svobodě.


Chci s tebou sdílet všechno dobré, co mám.


Nejde o to, aby sis mou lásku zasloužil.


Nepředpokládám, že ze všech lidí se právě my dva k sobě nejlépe hodíme. Jsem si jistá, že někde žije někdo, kdo by byl pro tebe nebo pro mě "lepší"O to ale vůbec nejde. Jde o to, že jsem se rozhodla dát ti dar své lásky, a o to, že ty chceš milovat mne. Od nynějška budeme vše dělat spolu!


Láska bez výhrad odpovídá jedné z nejhlubších tužeb nejen u dítěte, ale u každého člověka.


Základním poselstvím bezpodmínečné  lásky je poselství osvobození: A jsi jakýkoli, můžeš s důvěrou vyjadřovat všechny své myšlenky a pocity. Nemusíš se strachovat, že o tuto lásku přijdeš. Nebudeš trestán za svou otevřenost nebo upřímnost. Nemusíš platit žádné vstupné, žádný poplatek ani splátky, abys získal mou lásku.


Já jsem ti dal své slovo. Zaměřil jsem svůj život konkrétním směrem. Od slova, které jsem ti dal, neustoupím.


Nemohu ovšem, pokaždé zaručit, že se ovládnu, ale jednu věc vím a chci, abys ji věděl i ty: že tě neodmítnu. Mým cílem je péče o tvůj růst a o tvoje štěstí. Budu tě vždy milovat.


Teprve nedávno dosáhly výzkumy o lidském chování poznání, že láska bez podmínek je jedinou půdou, v níž může člověk růst a rozvíjet se.


Jedna z podmínek mého osobního růstu je, že někdo mi musí dát sílu, abych si věřil a uměl být sám sebou. Bezpodmínečná láska říká: Přijímej mne a mou lásku jako samozřejmost.


Jediné, co žádám, je, abys mě navždy uchovával v paměti jako někoho, kdo tě miluje.


Čeho se bojíme při slibu bezpodmínečné lásky? Jedno je zřejmé: s takovým slibem je spojena velká nejistota.


Kruh prstenu symbolizuje, že láska je bez konce.


Láska spočívá v tom, že dvě samoty se navzájem ochraňují, dotýkají a zdraví se.


Budu se snažit být, tím, čím potřebuješ, abych byl, dělat to, co potřebuješ, abych dělal, říkat to, co potřebuješ slyšet. Ale současně jsem povinen budovat vztah čestný a otevřený. A proto ti vždy budu předkládat své nápady i své pocity jako součást daru lásky, i když se může stát, že ti budou nemilé nebo se tě dotknou.


Ve svém zaslíbení lásky musím druhému darovat osobnost, ne kus hadru. Být "osobností" znamená, že mám svá práva a odpovídám za své činy.


Nebudu sám rozhodovat o něčem, co se týká nás obou; jsou však rozhodnutí, která musím dělat jen já a sám za sebe.


Měj odvahu mi v každé době říkat, co si myslíš a co cítíš.


Lidi musíme milovat a věci užívat.


Mým úkolem je především jednat, ne reagovat.


V procesu milování jsou tři důležité etapy:
Laskavost – vzbuzení pocitu bezpečí:"Jsem na tvé straně, jsi v mé péči"
Dodání odvahy- přesvědčivé ujištění, že ty mᚠdost vlastních sil a nejsi závislý na jiných.
Výzva – láskyplné, ale pevné vybízení k činu.


Lidé se nestarají o to, kolik toho znáš, dokud nepoznají, nakolik se o ně staráš.


Základem lásky je projevit starost o štěstí milovaného a dát mu jistotu, že mi na jeho štěstí opravdu záleží.


Milovanému musí být jasné, že opravdu chceš jeho štěstí a růst a že jsi opravdu při něm.


Milovaný musí poznat, že je pro tebe skutečně někým, ne něčím.


Moc o tebe stojím, chci především tvoje štěstí a udělám vše, co mohu, abych ti ho zajistila, jsi pro mě jedinečným člověkem.


Láska není, dělat za druhé, co by mohli udělat oni, nebo co by dělat měli.


Jednou z velmi těžko přijatelných skutečností lásky je její schopnost osvobozovat.


Příliš romantiky lásce neprospívá.


Příliš mnoho reality člověk někdy nesnese.


Člověk se ustavičně snaží proměnit reálný život v umělecké dílo.


Láska vyžaduje, abych se naučil zaměřovat svou pozornost na potřeby těch, které miluji.
Vyžaduje,abych se stal citlivým posluchačem.


Čas od času bude Láska požadovat, abych odložil svá vlastní uspokojení na pozdější dobu a soustředil se na potřeby těch, které miluji. Budu muset druhému odkrýt své nejtajnější pocity a nejskrytější myšlenky, protože sebeodhalení je pro životnost lásky nezbytné.Stanu se zranitelným, protože láska mě otevře upřímným reakcím jiných, jimž jsem dovolil, aby pronikli mými hradbami.


Láska mě bude učit dávat a přijímat bez počítání


Všechna lidská selhání jsou důsledkem nedostatku lásky.


Láska stojí hodně úsilí, ale postoje bez lásky jsou smrtelné.


Impuls Boží lásky přichází z jeho nitra, chce s námi sdílet život a lásku.

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře