Úchvatná - John Eldredge, Stasi Eldredge

30. leden 2009 | 08.46 |

Úchvatná - John Eldredge, Stasi Eldredgeová


Odhalte tajemství ženské duše Proč je tak obtížné vybudovat smysluplná přátelství a udržet je? Co to znamená být ženou a stát po boku muže? Jaké ženy vlastně jsou? Jaké jsou jejich skryté touhy, jak "zní hlas jejich duše"? To jsou otázky, na které se snaží odpovědět autoři John a Stasi Eldredge, kteří představují život ženy v jeho emocionálních výšinách i hlubokých propadech, v jeho zoufalých zápasech i radostných nadějích. Společně pak hledají odpověď na otázku jak mohou muži odahlovat tajemství svých žen a ženy mohou vstupovat do dobrodružství svých mužů.

citáty z knihy:

Každá žena touží po trojím:

1.    po tom, aby se o ni někdo ucházel

2.    aby hrála nezastupitelnou roli v nějakém velkém příběhu

3.    aby zjevila krásu

Toužíte (ženy), aby někdo po vás toužil, aby o vás usiloval, abyste pro někoho byla na prvním místě.

Jsme stvořeny, abychom byly součástí velkého dobrodružství. Dobrodružství, které s někým sdílíme. Nejde nám o dobrodružství jen pro dobrodružství jako takové, nýbrž o dobrodružství, v němž něco znamenáme pro druhé. Nechceme v něm být samotné, chceme v něm být s ostatními.

Žena touží být viděna a touží být přitažlivá.

Muži jsou stvořeni pro boj.

Touha po dobrodružství je něčím duchovním.

Každý muž touží po Krásce, kterou by mohl vysvobodit.

Nic nedodává muži tolik odvahy jako žena, kterou miluje.

Muži touží nabídnout ženě svou sílu.

Velká prázdnota, kterou zakoušíme, svědčí o vysokém postavení, které nám kdysi náleželo.

Pokud je muž se ženou, nechť si klade otázku: co mi žena říká o Bohu? Otevřou se vám úžasné věci.

Nejprve objevíte, že Bůh je přímo svou podstatou vztahový. Ze srdce touží po romantickém vztahu. Pak zjistíte, že s námi chce sdílet dobrodružství: takové dobrodružství, v němž se bez něj neobejdeme. V Bohu je krása, která má být odhalena. Kráse, která nás uchvátí a která má výkupnou moc.

Bůh má srdce pro vztahy.

Bible vypráví o milostném vztahu Boha a jeho lidu. Bůh po nás touží. Jde mu o nás. Má něžné srdce.

Bůh nejen touží po nás, ale touží i po tom, abychom ho milovali.

Bůh chce být milován. Chce pro někoho být prioritou.

Bůh čeká, až o něj budete stát.

Když do našeho života vstoupí zamilovanost, vše se dramaticky mění. I křesťanství se dramaticky změní, když nám dojde, že je vlastně velkým milostným dobrodružstvím.

Bůh touží sdílet s námi život krásy, důvěrnosti a dobrodružství.

Celý tento svět byl stvořen pro milostný vztah.

Bůh dává skrze ženu najevo, že milostný vztah je prioritou vesmíru.

Když Bůh stvořil Evu, nazval ji ezer kenekdo (Gn 2,18)  =pomocnice, družka, pomoc, ta, jež ho podpírá, v Bibli se o ezeru mluví jen o ženě nebo Bohu, a to ve smyslu pomoci v situaci kde jde o život. (ž 121,1-2, ž 20,2-3, ž 33,20...)

Bohu jde o to, abychom Jej potřebovali a ženám o to jde také.

My ženy se skrýváme -  podobně jako Eva, když okusila zakázané ovoce. Skrýváme se za make-up. Skrýváme se za svým humorem. Někdy se skrýváme do naštvaného mlčení. Začneme být odtažité, abychom partnera vytrestaly. Skrýváme své skutečné já a nabízíme pouze to, o čem se domníváme, že o to lidé stojí. Jednáme v neustálé sebeobraně a odmítáme přijít s tím, co opravdu vidíme, čemu opravdu věříme a co víme.

Sliby, které složíme, a věci, které uděláme, v důsledku svých zranění, vše jen komplikují.

Jediná věc ještě tragičtější než to, co se nám stalo, je to, co jsme s tím udělali.

Zoufale potřebujeme lásku a potvrzení.

Pokud se obrníte proti tvrdé realitě, pak tytéž mříže, které brání tomu, aby byl váš život zničen, brání i tomu, aby se otevřel a mohl být proměněn.

Uzdravení nikdy nepřichází proti naši vůli.

Dejte slzám volný průchod.

Zármutek říká, že na té ráně záleží. Na vás záleží.

Jádro našeho srdce bylo stvořeno pro našeho Tatínka.

Jsem-li princezna v cárech a hadrech, mohu být pořád princeznou uvnitř.

Být princeznou tehdy, když o tom nikdo neví -  to je mnohem větší vítězství.

Když je si žena jistá, že je milována, stane se krásnou.

Zamilovanost chce do vašeho života vnést sám Bůh.

Bůh nás chce svou láskou uzdravit, abychom se staly zralými ženami, které ho opravdu znají.

Kořenem vší svatosti je totiž Zamilovanost

Bůh má zvláštní zálibu v tom, že se zjevuje těm, kdo ho hledají celým srdcem. Je to štědrý, rozhazovačný Milenec, a je šťasten, pokud nám může své srdce zjevovat znovu a znovu.

Všechny vztahy mají svůj příliv a odliv.

Bolest proměníme v modlitbu touhy po Bohu.

Co po vás Bůh chce? Chce totéž, po čem toužíte vy. Chce být milován.

Chceš-li mít důvěrný vztah s Bohem, musíš Mu jej taky nabídnout.

Všechny dobré skutky, všechny činy lásky plynou až ze srdcí, která jsou naplněna láskou k němu.

To jedno, jehož je třeba je unesené, obdivující srdce. Srdce, které na nevýslovně štědrou Boží lásku odpoví uctíváním.

Naše srdce je stvořeno k uctívání.

Ženy mohou Božímu srdci sloužit něčím, čím mu muži nikdy sloužit nemohou.

Toužíte-li po důvěrném vztahu s Ježíšem, budete si ho muset vybojovat. Budete muset přemoci svou starostlivost. (problém Marty.)

Jak se cvičíme v uctívání, postupně v něm rosteme. Ježíše těší, když mu v odevzdanosti přinášíme svá srdce.

Ježíšovu srdci přinášíte něco, co mu můžete přinést jenom vy. Jste jeho snoubenka, jeho Milovaná. Přibližte se k němu. Čeká na vás.

Kultura žen v dnešní církvi hyzdí některé všeprostupující lži. "Být duchovní znamená být aktivní. Být duchovní znamená být ukázněná. Být duchovní znamená být pečlivá. Nikoli. Být duchovní znamená být do boha zamilovaná. Touha po zamilovanosti je hluboko v každém ženském srdci. Byly jsme pro ni stvořeny. A ježíš je do vás zamilovaný -  a vždycky bude.

Zakoušet mužovu sílu znamená zakoušet, že muž se nás zastává.

My ženy toužíme po někom silném, kdo by stál mezi námi a zuřivými útoky našeho nepřítele.

Svět touží zakoušet mužskou sílu.

Muž může cvičit v posilovně, je-li ale silný pouze fyzicky, je prázdný

Kráse ženy je především krása duševní.

Podstatou ženy je krása. Žena má být ztělesněním Úchvatného Boha. Má být naším prožitkem Boha v lidské podobě. Boha, který nás zve.

Krása je podstata, která přebývá v každé ženě. Dostala ji od Boha.

Bůh vylévá svou krásu na svět,

Krása mluví. Krása zve. Krása sytí. Krása utěšuje. Krása inspiruje. Krása je transcendentní. Krása nás přitahuje k Bohu.

Krása světa je patrně jediný způsob, jak můžeme Bohu dovolit, aby nás prostoupil. Krása uchvacuje naše smysly, abychom jí dali svolení proniknout přímo do naší duše. Náklonnost duše k milování krásy je past, kterou Bůh používá nejčastěji, aby duši získal.

Ženy nejsou problémy, které musíme vyřešit, ale tajemství, z nichž se máme radovat.

Čím více jsme jeho, tím více jsme sami sebou.

Ve skutečnosti jediná věc, která nám brání být úchvatnou, jediná věc, která brání, aby se z nás radovali, je naše úsilí.

Žena je ztělesnění Boží touhy po důvěrnosti.

Žena, která odhaluje svou krásu, zve ostatní k životu.

Žena nás zve, abychom poznali Boha. Abychom skrze ni zakusili, že Bůh je milosrdný, že je něžný a laskavý.

Ježíš nás zve, abychom žily jako zvoucí ženy již nyní. Uzdravení najdeme cestou, když se na tuto pouť vydáme.

Dar přítomnosti je vzácný i krásný. Přijít a být plně přítomný a bez zábran a soustředěně se věnovat tomu, s kým jsme.

Kdykoli nabízíme druhým svou nepodmíněnou přítomnost, jsme jako Ježíš. A zveme ostatní, aby jednali také tak.

Žena, která je plná něžného milosrdenství a jemné zranitelnosti, je mocná a krásná.

Nabídnout své srdce znamená nabídnout svou touhu, nikoli vznášet nároky.

Nikdy nemá muž takový strach jako tehdy, má-li přinést svou sílu v situacích, kdy neví, zda to bude k něčemu dobré, případně tehdy, když se obává, že selže.

Mužova nehlubší otázka zní: Zvládnu to?

Selhání říká: Nezvládneš!

Proto se většina mužů vyhýbá jakékoli situaci, v níž by mohli selhat. Bojí se, že budou odhaleni. Nechtějí, aby se ukázalo, že nejsou mužní.

Mužův základní hřích spočívá v tom, že je ochoten použít svou sílu pouze v situacích, kdy ví, že to dopadne dobře. Proto pokání pro muže znamená vstoupit právě do těch situací, kterých se bojí, a v nich nabídnout svou sílu.

S ženou je to podobné. Nejvíce ze všeho se bojíme nabídnout svou krásu v situacích, v nichž netušíme, zda to bude k něčemu dobré. Nebo – což je ještě horší, v nichž můžeme být odmítnuty.

Naše otázka zní: Jsem přitažlivá?

Bůh nás volá, abychom se přestaly schovávat, abychom přestaly ovládat, abychom mu důvěřovaly, abychom nabídly své skutečné já. Chce, abychom vzaly všechnu tíži svého života a vše, co nám daroval, vše, co do nás vložil, a přinesly to našemu světu. Abychom lákaly, přitahovaly a zvaly ostatní k Ježíši tím, že ve svých  životech budeme odrážet jeho slávu. Nedává nám ale žádnou záruku, že druzí nás s radostí přijmou a že zareagují pozitivně.

Život se s ženským srdcem nemazlí.

Svět potřebuje vaši krásu. Proto jste zde. Vaše srdce a vaše krása je něco, čeho si musíte cenit a co si musíte pěstovat.

Naše srdce se musí sytit krásou.

Kdo na něho bude hledět, rozzáří se (Ž 34,6)

Skutečné ženství probouzí skutečné mužství.

Každý muž je zraněný.

Muži neporozumíte, dokud nechápete jeho otázku, dokud nechápete jeho ránu. Dokud nechápete, že podobně padl i Adam. Hybnou silou jeho života je touha po uznání.

Žádný muž vám nemůže říci, kým jste jako žena.

Kým jste, to vám může říci jedině Bůh.

Máte-li se naučit milovat svého muže, musíte nejprve přestat trvat na tom, aby vás naplnil.

Chcete-li probudit Adama, zaujměte následující postoj:

Potřebujte ho. A věřte v něj.

Chcete-li pochopit nějakou ženu, zeptejte se jí na její matku a pak pozorně naslouchejte.

Když vám rodiče zemřou, osiříte. Bez ohledu na to, kolik vám je let.

Jedna věc je trpět. Mnohem horší je žít vedle někoho, kdo hrozně trpí, a nemoci s tím nic dělat.

Ne všechny ženy jsou skutečnými matkami, ale všechny ženy jsou povolány, aby působily jako matky – pěstovaly, vychovávaly, vzdělávaly, starala se, Každá žena je dcerou Evinou a je tedy jedinečně obdařována k tomu, aby pomáhala jiným. Má jim pomoci k tomu, aby se stali více sami sebou -  má je tedy povzbuzovat, sytit, mateřsky je vést k jejich skutečnému já. Pokud tak jednají, spojují ženy své síly s Kristem, aby naplnily své základní poslání: přinášet život.

Mateřsky si sloužíme, když o sebe navzájem pečujeme. Když o sebe navzájem dbáme a když se utěšujeme. Mateřsky si sloužíme, kdykoli vidíme nějakou potřebu a rozhodneme se ji naplnit.

Dar přátelství mezi ženami je poklad, který bychom neměly brát na lehkou váhu. Přítelkyně jsou pro sebe navzájem Boží tváří – tváří milosti, radosti a milosrdenství.

Žena potřebuje přítelkyně.

Skutečné přátelství se setká s nepřátelstvím.

Jediný způsob, jak si přátelství udržet a růst v něm, je upřímně komunikovat.

Padlá Eva se dožaduje, aby tu jiní byli pro ni. S vykoupenou Evou se setkává Kristus v hlubinách duše -  proto má vykoupená Eva co dát jiným. Má svobodu toužit – i být zklamána. Padlá Eva je zraněná a stáhla se, aby se ochránila před dalšími zraněními.

Milovat nutně znamená být zranitelný. Ať už milujete cokoli, pokud skutečně milujete, bude vaše srdce trpět a možná pukne. Chcete-li, aby vaše srdce zůstalo netknuté, nesvěřujte je nikomu, dokonce ani zvířeti ne. Pěkně si ho zabalte do svých koníčků, do svého pohodlíčka, vyhýbejte se všem komplikacím, zamkněte ho do skříně či rakve svého sobectví. V té skříni, kde bude v bezpečí, v temnotě bez pohybu a bez vzduchu, se ovšem změní. Nepoláme se – stane se nezlomným, neproniknutelným, nespasitelným... Kromě Nebe existuje jediné místo, kde jste v naprostém bezpečí před všemi nebezpečími, které přináší láska. Tím místem je Peklo. (C.S. Lewis, Čtyři podoby lásky)

Vaše vztahy jsou příležitostí, abyste se učila milovat. Spojte se s Bohem.

Život je plný dobrodružství, a když ho budete sdílet s jinými, velice vás to obohatí.

Pokud jste včera s někým prožila úžasné porozumění, budete dneska po něm toužit znovu.

Mnohé z toho, co Bůh ve vašem životě dopouští, nemáte jen tak pasivně přijmout.

Bůh nezamýšlel, aby ženy byly bezradnými stvořeními. Bůh nám dal svatou divokost.

Pokud moudře přinášíme svá srdce, pokud žijeme ve svobodě Boží lásky, zveme ostatní k spočinutí; zveme ty, kteří nás obklopují, k Božímu srdci.

Kéž je tento den obětí lásky, kterou před tebou vyliji na oltář svého života.

Váš život je milostný příběh, který se odehrává uprostřed bitvy na život a na smrt.

Bezpečí nenajdete v nepřítomnosti nebezpečí, ale v přítomnosti Ježíšově.

Eva je Boží specialistka ne vztahy. Má se ve světě postarat o to, aby vztahy zůstaly prioritou.

Svět lidi vysaje a pak je vyplivne -  pokud jsou již vyčerpáni a už nepodávají "vrcholný výkon"

Vaše místo ve světě je důležité – máte zjevovat, jak jsou pro Boha vztahy důležité. Chce-li Nepřítel lidi zničit, stačí, když je izoluje – jako jehně oddělené od stáda. Udělá to tak, že je zbaví ezerů v jejich životech.

Pokud pochopíte záměr, pochopíte i role.

Kristus učinil muže svým válečníkem – muž má ženě přinášet svou sílu, aby mohla žena rozkvést.

Nenechte si od světa vnutit jeho představu, jaká by měla žena být. Svět by z vás nadělal muže. Vy máte nabídnout ženství. To, co je u vás jedinečné.

Místo, na která nás Bůh volá, je místo, kde se setkává to, po čem nejvíce svět hladoví, a naší nejhlubší touhou.

Život Božích přátel je nesmírně ri

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře